Jaký je minimální příjem nezbytný pro zahájení oddlužení? Ze kterých příjmů budou v oddlužení hrazeny splátky věřitelům a které příjmy vám naopak celé zůstanou? Lze o oddlužení žádat i v případě, že jste v současné době bez zaměstnání a nepobíráte žádnou mzdu? Vše důležité vám objasníme v tomto článku.
Minimální výše příjmu
Předpokladem úspěšné žádosti o povolení oddlužení je příjem, ze kterého bude možné v průběhu oddlužení každý měsíc hradit na plnění splátkového kalendáře částku v přibližné výši alespoň 2.300,- Kč.
Dlužník si sám splátku, která mu z příjmu bude strhávána, určit nemůže. Způsob jejího výpočtu je totiž stanoven závazně zákonem a závisí především na součtu čistých příjmů dlužníka, aktuální částky životního minima, normativních nákladů na bydlení a počtu jeho vyživovacích povinností (k dětem a manželovi).
Prostřednictvím této kalkulačky si můžete orientačně zjistit, jaká částka by vám v průběhu oddlužení z příjmu zůstávala a jaká částka by byla určena na splátky věřitelům.
Jak řešit nedostačující příjem?
Pokud je váš příjem pro zahájení oddlužení nedostačující, a to např. z důvodu ztráty zaměstnání, případně špatného zdravotního stavu, který vám pracovat na plný úvazek neumožňuje, lze i takovou situaci řešit. Insolvenční zákon totiž umožňuje, aby vám na oddlužení chybějící částku přispívala třetí osoba.
V takovém případě je nutné s plátcem uzavřít tzv. smlouvu o důchodu, která bude tvořit přílohu návrhu na povolení oddlužení. Tuto smlouvu pro naše klienty v rámci přípravy návrhu standardně připravujeme.
Je však nutné dbát na to, že povinností dlužníka v oddlužení je vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě ztráty zaměstnání o získání příjmu usilovat. Ztráta zaměstnání tedy automaticky neznamená konec oddlužení. Nad dodržováním této povinnost dohlíží insolvenční správce.
Až pokud by dlužník možnost získat zaměstnání úmyslně odmítal, mohlo by to vést až ke zrušení jeho oddlužení, a to i v případě, že by měl zajištěny úhrady minimální splátky třetí osobou.
Které příjmy lze v oddlužení srážet?
V oddlužení mohou být prováděny srážky zejména z těchto příjmů:
- mzda a plat
- odměny z dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti
- odměny za pracovní nebo služební pohotovost
- odměny členů zastupitelstev územních samosprávných celků
- dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově
- nemocenské dávky
- peněžitá pomoci v mateřství
- rodičovský příspěvek
- důchody
- stipendia
- podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci
- odstupné či obdobné plnění při skončení pracovního poměru, služebního poměru nebo výkonu veřejné funkce
- pracovní odměny členů družstev
- výsluhové příspěvky vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů a další
- mimořádné příjmy (dary, dědictví, přeplatky na dani apod.)
V oddlužení nemohou být prováděny srážky zejména z těchto příjmů:
- dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které jsou vyplaceny jednorázově
- peněžité dávky sociální péče
- dávky pomoci v hmotné nouzi
- přídavek na dítě (patří dítěti)
- výživné na dítě (patří dítěti)
- příspěvek na bydlení
- porodné
- pohřebné
- daňové bonusy
- kompenzační bonusy
- mimořádná finanční ohodnocení zdravotnického personálu v souvislosti s epidemií COVID-19
A co příjmy OSVČ?
Oddlužení mohou podstoupit i OSVČ (podnikající fyzické osoby). Podnikatelé však mzdu nepobírají. Jak se tedy určí jejich splátka v oddlužení?
Protože u podnikatelů nelze určit výši jejich budoucího zisku, jsou povinni hradit tzv. zálohovou splátku.
Zálohová splátka se vypočítá na základě zisku podnikatele dosaženého v předchozím zdaňovacím období před zahájením oddlužení. Zisk se vydělí počtem měsíců, po které dlužník podnikal a z výsledné částky se zálohová splátka vypočítá stejným způsobem, jako by se jednalo o mzdu.
Následně je dlužník povinen zálohovou splátku každý měsíc až do skončení zdaňovacího období hradit. Poté insolvenčnímu správci předloží účetní doklady osvědčující jeho příjmy a výdaje.
Insolvenční správce stejným postupem (jako výše) určí ze skutečně dosaženého zisku tzv. referenční srážku.
Pokud se po přepočtu ukáže, že uhrazené zálohové splátky byly nižší, než součet referenčních srážek za dané zdaňovací období, bude dlužník povinen rozdíl doplatit. Pokud by uhrazené zálohové splátky byly naopak vyšší, může insolvenční soud požádat o stanovení nižších zálohových splátek pro následující zdaňovací období.
Zálohové splátky se v případě přeplatku dlužníkovi nevrací.
Nenašli jste zde odpověď na váš dotaz? Pokud potřebujete s čímkoliv v oblasti oddlužení poradit, můžete nás kdykoliv nezávazně kontaktovat a my se vám ozveme co nejdříve.
Aktualizováno 13. 5. 2022
Mgr. Filip Falta, advokát